Co mi pomáhá se na volné noze nezbláznit

Tenhle článek je trochu osobní. Čím víc se pohybuju mezi freelancery, tím větší pocit mám, že jim něco schází, něco je trápí a obvykle jim i trochu hrabe. Já sama jsem odjakživa dost nervózní a taky trochu bláznivá. Měla jsem proto za to, že ten divnej hlas zní jenom v mojí hlavě. Ale kdeže. Přesvědčila mě o tom skutečnost, kdy mi kamarád volnonožec, při setkání po delším čase, mezi prvními věcmi řekl, že má psychoterapeutku. Nebyl totiž první.  Většina z nás je plná pochybností a občas je ten život sám se sebou a závislej jenom na sobě tak trochu peklíčko. 

Nechci opakovat snad všem známá doporučení, že je dobré si vypnout notifikace nebo přemýšlet nad tím, co jíte. Každý taky ví, že alkohol je depresor a splín vyřeší jenom krátkodobě. Nebo snad meditace? Každého cesta. Jako dospělí lidé nejspíš žijeme nejlíp, jak umíme. Dělejme si ostatně všichni, co chceme. Na to, co mně samotné dělá dobře, pořád přicházím. Výčet níže obsahuje záležitosti možná základní, pro mě osobně ale samozřejmostí vždycky nebyly. 

Mám harmonogram

Jasné jak facka, řekl by jeden. Já měla harmonogram vždycky, ovšem jako superman. Měla jsem za to, že musím dokázat hrozně moc, každý den to valit, škrtat a mít vše hotovo. Točila jsem se přitom v kruhu a věci mi trvaly.  Teď už plánuju rozvážněji. Nechci se stresovat, že to nedávám. Vím, že mi to nepíše vždycky a taky, že mě po delším sezení u PC bolí záda i zadek. Pořád se učím neslibovat, dávat si čas na oddych i případnou kreativní krizi. Tři velké tasky týdně bohatě stačí. Pracuju na nich volněji, prosycuju každotýdenní agendou a nechávám si i rezervu, kdyby něco důležitý klient potřeboval urgentně. S méně plány toho ve finále zvládnu víc. 

Spokojím se s míň

Tenhle bod souvisí s předchozím. Jsem pořád na začátku kariéry, ale tohle vážný uvědomění mi naštěstí došlo brzy. S jídlem roste chuť, stejně jako s narůstajícími příjmy. Člověk chce většinou víc a víc. A kdy je dost? Hmmm, asi nikdy. Já ten krysí závod běžet nehodlám. Na volnou nohu jsem nešla, abych dřela jako kůň nebo byla neupřímná sama k sobě. Chci si dobře žít a pracovat na smysluplných věcech. Moje práce ale nikdy nesmí přerůst mě samotnou. Mám svůj strop, přes který nejdu. Plný břicho a prázdnej pytlík mýho kluka (pardon) je pro mě důležitější, než pár dalších tisícovek na účtě.  Svých klientů si vážím, moje práce mě baví a chci, aby to tak zůstalo. Budu-li se hnát, ohrozí to mě i spokojenost mých klientů. 

Starám se o sebe a občas se hýbu 

Tělo, mysl, duch vytvářejí kruh. Slyšela jsem to jednou na józe a zalíbilo se mi to. Je to totiž určitě pravda. Aby prospívala jedna část našeho já, musí být v pořádku i ty ostatní. Myslím na to a dopřávám si různou péči. Občas je k nezaplacení zastavit a udělat si čas jenom na sebe. A tak chodím pravidelně na masáž, na kosmetiku a na nehty, každý den si dám minimálně jednu půlhodinovou procházku se psem, někdy se jdu proběhnout a neustále se nějak protahuju. Stačí málo a tělo vděčně reaguje. Odhadem pouhopouhých 10 hodin měsíčně investovaných do sebe samotných se pozitivně odrazí ve všem okolo – energie lépe plyne ve vztazích, práci i v komunikaci s ostatními. 

Když mě něco rozruší, dám si čas 

Přirozeně všechno není jenom růžové. Někdy se práce nedaří, přijde nemoc, klient mě silně rozčílí, cokoliv. Když se to stane, zvolním. Nechci se unáhlovat, jednat v afektu, brát si věci zbytečně k tělu nebo se jakkoliv cítit nekomfortně. Dává mi to zabrat, ale když zabrzdím, s někým si o problému promluvím, projdu se, prospím se, je to lepší. Stejně bych toho za klávesnicí příliš nezmohla. Jednání na sílu stojí za starou bačkoru, tím spíš, když máte kreativní povolání. Osvědčilo se mi na sebe netlačit, klientovi se raději slušně omluvit a práci dodat později. Pokud je klient rozumný a neposíláte-li práci pozdě pravidelně, pochopí to. Pokud ne, je to pořád jenom práce a můj život neskončí. 

Třeba jste naprosto v pohodě a říkáte si, co to tu jedu. Potom vám gratuluju a závidím. Třeba jste jako já nádoby s obsahem, co občas překvapí. Pak vězte, že na to nejste sami. Co na volné noze k vnitřnímu klidu pomáhá vám? Napište, zajímá mě to!